Prázdninové kurzy Brontosaura Praha 7

Více informací o kursech

"Zatímco poslední dvě tisíciletí člověk bojoval za osvobození od přírody, úkolem nadcházejícího bude návrat k ní."     (Erazim Kohák)

Metody a cíle

Člověk bez přírody je jako človek bez domova, jako ryba bez vody. Nemůže se bez ní obejít, protože je zvyklý v ní žít po desítky tisíc let. Dnes je již oficiálně uznáno, že existuje světová ekologická krize, která ho o tento jeho domov může připravit. Do popředí se stále častěji dostávají otázky a problémy, které si vynucují přehodnocení prastarého vztahu člověka a přírody i lidí navzájem. Jak to celé skončí závisí i na vás.

Cílem kursů je vést účastníka malý kousek po cestě k převzetí odpovědnosti za svůj svět, k uvědomění si místa svého i místa lidského druhu ve světě. K úctě k přírodě, k umění žít nekonzumně a přece plněji. Snažíme se o výchovu ze třech stran: (1) kladný vztah k přírodě (cit), (2) poznání skutečností svědčících o ekologické krizi (rozum), (3) hledání konstruktivních způsobů, jak sami ovlivňovat dění kolem sebe (jednání).

Nezkazíme samozřejmě účastníkovi kus prázdnin smutněním a rozjímáním nad neutěšenými stránkami světa... Program kursu je totiž skládačkou z tradičních i méně tradičních (např. simulačních) her, pohybu venku, společných zážitků, legrace, aktivit o psychologii a osobním rozvoji, výtvarných a hudebních aktivit, diskusi o tématech s ekologií přímo nesouvisejících, přednášek kvalitních hostů, ale samozřejmě i společných zážitků, ohně a zpívání i docela obyčejných pakáren. Schola ludus...

Neprosazujeme jeden `správný' názor, pohled na svět. Sami vedoucí kursu se v tom neshodnou :-) Věříme, že základem řešení problémů je svobodná diskuse o nich, mnohost názorů a přesvědčení, jejich výměna, tolerance, respekt a nalezení pro všechny výhodných řešení. Snažíme se ukazovat fakta a názory, kterým ve stávající kultuře a společnosti není z nějakého důvodu zcela přáno, a necháváme na účastnících, aby si to přebrali. Přenos informací je obousměrný -- dáváme vám i se od vás učíme.

Typický průběh kursu

Každý z kursů je jedinečný a neopakovatelný. Jde v podstatě o velký happening, k němuž vedoucí pouze vytváří podmínky a vše ostatní je v rukou účastníků. Všechno, co se tedy dá uvést jako typické je, že kurs je dlouhý deset až čtrnáct dní a účastní se ho okolo 20 mladých lidí z celé České republiky, kteří se na kursu vidí poprvé. Je veden pěti až šesti vedoucími, kteří pracují pod hlavičkou Brontosaura Praha 7. Za svoji práci nedostávají finanční odměnu. Kurs má velmi intenzivní program, který je dlouho předem promýšlen z hlediska cílů, obsahu a dramaturgie.

Program zabírá většinu času kursu. Cílem je, aby byl program pestrý, aby si každý našel to, co ho zajímá. V dramaturgii se střídají fyzicky náročné hry s tvořivostí, skupinové aktivity s ponořením do svého nitra, hry zaměřené na racionální stránku osobnosti s aktivitami zaměřenými na pocity, sociální cítění, recesní hry pro pobavení s diskusemi...

Čím se naše kursy liší od klasických brontosauřích táborů, pořádaných před revolucí: (1) Mají výrazně propracovanější intenzívnější program, který je připravován dlouho dopředu (cca od zimy předcházejícího roku). (2) Hlavní těžiště kursu spočívá v nabízených programových aktivitách, prospěšná práce v prostředí kursu zabírá malou část času kursu (průměrně 4-5 dnů po 5 hodinách, `zbytek' tvoří program), a není hlavním cílem. Vykonávaná práce umožňuje to, že můžeme v nádherném prostředí zámku či hor pobývat zdarma nebo velmi levně. (3) Zveme na kurs zajímavé hosty -- odborníky z nevládních organizací i jiných oblastí, kvalitní hudebníky,...

Místo konání

Z míst, kde se kursy pořádají, je nutno na prvním místě uvést zpustlý a kouzelný areál zámku Valeč v západních Čechách. Dále zámek Choltice u Pardubic, Jizerské hory, ale i Slovenské rudohoří či Žďárské vrchy... Většina kursů se odehraje na jednom místě, ale některé jsou i zčásti/zcela putovní.


Na obrázcích areál zámku Valeč, jedno z obvyklých míst konání kursů.

Cena kursu

Cena kursu, tak jak je uvedena na první stránce, zahrnuje ubytování (v zámečku či chatě ve vlastním spacáku a na vlastní karimatce), veškerou stravu (obvykle vegetariánská), program, materiálové vybavení, pojištění, návštěvy hostů a nejrůznější další překvapení. Tato cena pokrývá pouze náklady na pořádání kursu, sami vedoucí připravují a organizují kurs bez nároku na odměnu (ročně v průměru každý věnuje kursu přes dvě stě hodin při přípravě a realizaci). Cílem je zachovat cenovou přístupnost všem studentům a mladým lidem.

Vedoucí

Tým každého kursu tvoří 5-6 vedoucích, většinou studentů či absolventů vysokých škol. Základ týmu tvoří zkušení `staří vlci', kteří mají s organizováním dlouholeté zkušenosti a často jsou i jinak společensky či odborně aktivní. Pak jsou tam jeden až dva mladí nováčci, kteří se rekrutovali z účastníků nedávných turnusů.

V týmu nechybí oficiálně kvalifikovaný zdravotník a pomáhají mu jeden až dva kuchaři.

S programem vedoucím někdy pomáhají pozvaní hosté. Mezi hosty patřili Tomáš Pojar z Nadace Člověk v tísni, zpěvák Pepa Nos, ekolog Petr Hlobil, astrolog Petr Rastokin, Dita Michalíčková z hnutí za práva zvířat a další.

Jak to všechno vzniklo

Před rokem 1995 jsme v Brontosauru Praha 7 organizovali několik klasických "bronťáren", kterých v té době a hlavně před ní bylo po celé republice každé léto mnoho. Dvoutýdenní tábor s prací na rozpadlém hradě či v lese, chození po horách, to vše spojeno s hraním nenáročných her, pohodou, kytarou, ohýnkem, holkama s copánkama, zalomenými palci,...

V létě 1995 přišel na svět první ročník nové generace táborů, které jsme po dlouhých diskusích nazvali Kursy globálního myšlení. U jejich zrodu stál pocit, ze nestačí jenom jezdit někam opravovat hrad nebo sázet stromečky (ač je i tato práce samozřejmě záslužná a má své výchovné aspekty), ale ze je třeba účastníkům letních táborů taky něco říct. A tak jsme se od října 1994 začali pídit po technikách ekologické výchovy, které se používají u nás v centrech ekologické výchovy (Nadace EVA, SEVER) i jinde ve světě, či v Prázdninové škole Lipnice.

Objížděli jsme různé kursy pořádané různými organizacemi, luxovali knihovny, překládali ekohry z němčiny a angličtiny, vymýšleli a upravovali jiné a pak to všechno zkoušeli na víkendech a po brigádách. Výsledkem byly první tři kursy (Prométheus, Cesta za nesmrtelností a Země v podpalubí, které byly opravdu jiné, než to, co jsme znali odjinud, i od sebe a při tom docela povedené. V roce 1996 byly pod hlavičkou Kursů globálního myšlení již čtyři kursy (Prométheus 96, Ještě nevymřeli ..., Země v podpalubí 96 a pokračovací kurs Cesta za přežitím), čtyři kursy jsme realizovali i v letech 1997 a 1998, v r. 1999 dokonce pět kursu letních a jeden zimní. Celkem bylo každý rok do organizování zapojeno 15 - 25 lidí, na každém kursu se vystřídalo 16 - 28 účastníku ve věku 16 - 25 let.